Čeleď: Rosaceae - růžovité
Rod
Agrimonia zahrnuje asi 28 druhů, které rostou převážně v subtropickém a mírném pásmu severní polokoule, v horách tropů a několik málo druhů i v Africe.
Popis:
Vytrvalá, 15 až 150 cm vysoká bylina. Lodyha tuhá, přímá, nevětvená nebo jen málo, oblá, olistěná, v dolní části obvykle s více nahloučenými listy. Listy přetrhovaně lichozpeřené, chlupaté, na rubu šedoplstnaté, lístky obvejčité až eliptické, pilovité. Hrozny až 50květé, květy zlatožluté, 5četné, korunní lístky obvejčité, na vrcholu zaokrouhlené. Plodem je češule. Kvete v VII až IX.
Stanoviště:
Sušší trávníky, meze, okraje lesů, lesní světliny, lesostepi, náspy, lomy, podél cest, na půdách těžších, výživných, nedusíkatých, vápnitých, suchých až svěžích, stanoviště slunné až polostinné.
Rozšíření:
V ČR od nížin po podhorské oblasti roztroušeně až hojně, v chladnějších polohách však vzácně nebo chybí. Celkově roste na západě od Azor, na východě po Altaj, na jihu po Maroko, Izrael, Írán a Irák, na severu v Evropě po jih Skandinávie, zavlečen byl do USA.
Léčitelství:
Obsahuje zejména katechinové a elagové třísloviny (v listech okolo 5%), silici, glykosidicky vázané hořčiny, kyselinu ursolovou, křemičitou, askorbovou, jablečnou a citrónovou, silicinamid kyseliny nikotinové, cholin, flavonoidy (kvercitrin, rutin), triterpenoidní pseudosaponin tormetosid, isokumariny, železo, v nati gallatonin.
Sbírá se kvetoucí nať bez spodních zdřevnatělých částí (Herba agrimoniae), která se suší ve stínu nebo za umělého sušení při teplotách do 40 °C. Droga by neměla obsahovat zralé plody. Protože řepík špatně klíčí, nevytrhávají se celé rostliny, ale seřezávají se výše nad zemí, aby rostlina mohla znovu obrazit.
Droga stimuluje činnost žlučníku, zlepšuje detoxikační činnost jater, metabolismus tuků a cholesterolu, trávení, tlumí záněty a to zejména na sliznicích trávícího ústrojí a zároveň tlumí průjmy, působí svíravě a mírně močopudně, zvyšuje vylučování žluče. V kombinaci vnitřní a zevní aplikace se osvědčila i při kožních chorobách (zejména zánětech či odřeninách), jako kloktadlo při zánětu dutiny ústní a mandlí, výplachy nosu napomáhají při akutní rýmě.
Pro mírnější účinek se podává ve formě nálevu, pokud je třeba účinku razantnějšího podává se ve formě odvaru (vaří se asi 2 minuty). Bere se 3x denně (1 čajová lžička drogy na šálek vody).
Stejné účinky jako řepík vonný má i vzhledově podobný, ale hojnější řepík lékařský (Agrimonia eupatoria).
Informace v tomto odstavci částečně převzaty z: J. Janča, J.A.Zentrich: Herbář léčivých rostlin, díl 4.
Řepík v Českém herbáři z roku 1899:
Řepík (řepíček, Agrinsonia), a sice obecný (A. eupatoria), roste na výslunných místech travnatých, na cestách a mezích, má lodyhu plstnatou, větevnatou, a zlatožluté kvítky v klase. Kvete po celé léto. Užívá se vůbec, nať i ostatní proti bolení v krku, souchotím; proti neduhům močovým; odvar pije se vůbec jako lék ve všech prsních a plicních neduzích, katarrhech a pod.
