Poruchy menstruačního cyklu

14.08.2012 00:14

Odchází-li z těla děložní sliznice, končí jeden z mnoha životních cyklů ženy. Jaký byl? Překotný, nedočkavý? "Už aby to bylo za mnou," jsou-li pocity ženy z prožívaného života obdobné, přichází mentruace dříve než za 28 dnů. Je-li smýšlení a chování ženy spíše váhavé, pasivní a vcelku nic nečekající, nástup menstruace se spíše zpožďuje.

 
Silné a bolestivé menstruační krvání mívají ženy, které vynakládají při plnění svých každodenních úkolů hodně fyzických, ale i psychických sil. Za svou dřinu (které si ale někdy sama zbytečně přidávají) se málokdy dočkaly díků a lidé, jimž věřily, je zklamali. Možná ani samy se sebou nejsou spokojeny. Skoro žádná radost, ale o to víc povinností, neúspěchů a citových zklamání - to je jejich "denní chléb". Silnou a bolestivou menstruací trpí ženy s těžším osudem nebo ty, které se s jistými životními prohrami dosud nesmířily a jejich příčinu dodnes vidí mimo sebe nebo svá pochybení zveličují a stále si připomínají.
 
Menstruací ztrácí žena krev (čili radost) a též v ní obsažené železo (připravenost na snášení těžkostí v životě). Nenaplnění její role dát nový život ji citově vysiluje (hlavně v době, kdy po oplodnění s partnerem skutečně touží). Ztráta krve při menstruaci naznačuje jisté zklamání a jeho míru. Kratší (do 3 dnů) a intenzitou slabší menstruační krvácení vypovídá o větší pragmatičnosti nebo pasivitě dotyčné. Silná a dlouhá menstruace ukazuje buď na zbytečně aktivní život, anebo na časté nemoudré pitvání se v již dávnějších bolestech. Neoživujte rány, které jste utržili. Odplavení neoplodněného vajíčka a povrchové vrstvy sliznice společně s menstruační krví z těla na pár dnů oslavuje odolnost dotyčné vůči nástrahám světa - má méně sil a je náchylnější k různým infekcím.
 
Žena je křehká nádoba, kterou nešetrným zacházením poškodíme. Žena je i nádherným stromem, který v mládí pěkně roste a vše ve své blízkostí těší, v dospělosti pak zlatá jablka rodí, ke konci životního cyklu ztrácí sílu a potřebuje více odpočívat. Buďme pro své ženy bezpečným přístavem a dopřávejme jim prostor pro jejich zájmy a klid, aby mohly obdobně jako stromy v zimě pravidelně odpočívat. Dávejme jim i životadárnou sílu pohlazením, pochvalami a jako slunce je přijemně hřejme a povzbuzujme. Po celý život si važme svých žen.
 
 
 
Z knížky "Co nám tělo říká aneb po stopách nemocí".
Ing. Miroslav Hrabica, Zlín 2007