Naše tělo - moderní konzerva v moderní civilizaci

Alergie. Autoimunitní onemocnění. Rakovina. Civilizační choroby. Tyto pojmy se v poslední době ozývají ze všech stran. Možná už i vás napadlo ptát se, čím to je, že na sebe tyto nemoci sílícími hlásky upozorňují stále častěji.

Je ráno. Probouzíme se na povel křičícího budíku po pěti hodinách nepříliš kvalitního přerušovaného spánku stále unaveni. Choulíme se hlouběji do peřin v povlečení z umělého vlákna a žadoníme "ještě aspoň 10 minut". Žadoníme zbytečně, už teď nestíháme do práce. Tak honem honem. Vyskočit, osprchovat se sprchovým gelem s obsahem parabenů, vyčistit si zuby (ach jo, zase ta paradentóza), nasoukat se do kalhot dovezených z Číny, z nichž se nám do těla hezky v průběhu celého dne budou uvolňovat karcinogenní aminy, a do trička obsahujícího jedovatá azobarviva.
 

Snídaně je základ dne, a tak si naservírujeme jogurt a chleba s margarínem. Co ovšem netušíme je, že právě papáme chleba upečený ze starého plesnivého pečiva, které bylo pomleto a po smíšení s čerstvou moukou znovu upečeno. Margarín: „obsahuje nenasycené mastné kyseliny, chrání naše srdce“, píšou na obalu. Tuky v něm jsou ovšem chemicky upravené, jejich struktura se už od přírodní poněkud liší a pro tělo jsou tyto látky cizorodým materiálem. Rostlinný tuk je totiž potřeba ztužit chemicky, aby se dal mazat na chleba.

Ještě že mám ten jogurt, ten snad nemůže být nezdravý. Omyl. Po bližším prozkoumání etikety zjistíme, že nejde o jogurt, ale jogurtový výrobek. Skutečného jogurtu obsahuje jen směšné procento a ve své podstatě se jedná o vodu zahuštěnou modifikovaným škrobem (geneticky upraveným), ochucenou mnohými éčky a jako přídavek doplněnou ještě chemickými konzervanty. Modifikovaný škrob rozpoutává četné diskuze, protože dosud nikdo nezjistil, jak může organismus ovlivnit. Přitom je tento jogurt směřován na dětskou populaci, už jen svým názvem. No nic, udělalo se mi z toho všeho najednou špatně, tak si dám alespoň kafe, než vyrazím do práce. Pravděpodobně nepoznám, že v hrníčku vypiju i nadlimitní množství aflatoxinů, které jsou pomalým zabijákem. Kafíčko holt namleli z plesnivých kávových zrn.

Jedu do práce. Kupuju si čaj v plastovém kelímku, chytám se v trolejbuse plastového držáku, z něhož vstřebávám do těla voňavé ftaláty, a střídavě dýchám výfukové plyny a čmoud z cigaret všude kolem mě. Mám trochu času, tak se zastavím ještě ve značkové prodejně a koupím něco pro svou neteř, vnučku či třeba vlastní dcerku. Koupím raději dražší produkt, avšak s jistotou, že alespoň dítě nedostane do ruk nic jedovatého. Beru dudlík a kojeneckou láhev, nemám ponětí, že se z nich budou do mlíčka uvolňovat jedovaté bisfenoly, které jí možná zničí ledviny, anebo možná ne. K tomu beru plyšovou hračku, díky bohu z Nizozemska. Omyl. Venku sloupnu štítek a pod ním najdu druhý: made in China.

V práci stres, shon, nervozita, psychické vyčerpání. Návrat domů, obvyklé pochůzky a nákup. Co vybrat? Éčko, éčko, éčko, náhradní sladidlo, konzervant… Dětský jogurt? Nacpaný barvivem, které je klasifikováno jako zdraví škodlivé, způsobuje alergie, hyperaktivitu. V jiných zemích zakázané, v ČR povolené. Beru alespoň bílý jogurt neslazený. Obsahuje živé kultury, to určitě prospěje mému zdraví. Možná ano, možná ne. Některé bakterie se jaksi ve střevech člověka běžně nevyskytují, čili jejich konzumace pro tělo zas tak přirozená nebude.

Jíst, či nejíst jídlo ze supermarketu… Dýchat, či nedýchat vzduch v ulicích… Dotýkat se předmětů denní potřeby, či nedotýkat… Nejlepší by bylo přenést se do paralelního vesmíru. Dokud však nezjistím, jak na to, musím žít teď a tady a chtě nechtě přijímat více či méně vše, co na mě dnešní svět hrne. Ještě že lidské tělo vydrží relativně hodně.

Toxiny, stres a infekční choroby jsou dle dostupných údajů nejčastějšími spouštěči alergie a autoimunity. Rakovinotvorné látky vidíme všude, kam se podíváme. Nakonec se nemusíme ani dívat. V moderní civilizaci si nás všechny tyto potvůrky najdou samy.